Zapisovací software

Konečně k zapisování na cédéčka potřebujeme vhodný software pro náš operační systém, bez něj mechaniku využijeme pouze ke čtení cédéček. V případě Linuxu jej lze sehnat i zadarmo, za windowsové programy se platí. Ať již drahý peníz za plné verze, či – což je častější případ – v ceně mechaniky jako verze OEM, které však většinou neumí pracovat s jinými mechanikami, než právě s tou námi zakoupenou.

Nejpoužívanější programy jsou:

 

Adaptec Easy CD Creator – obvyklý software OEM, pohodlný a oblíbený, se spoustou možností.

 

GEAR – obsahuje profesionální nástroje a podporuje jak Windows, tak UNIX i OS/2. Nepřítulný na ovládání.

 

TOAST CD-ROM Pro – oblíbený program pro Macintoshe, i ten však nyní zakoupil Adaptec.

 

CeQuadrat – WinOnCD ToGo.

Co dlouhá jména souborů?

Nyní máme připraveno technické zázemí i data, která chceme na cédéčko uložit – co dál?

Nejdříve si musíme ujasnit, v jakém formátu budeme na disk ukládat soubory. V zásadě nejde o nic jiného, než o délku jmen souborů. Původní norma ISO-9660, kterou podporují všechny operační systémy, totiž jako jméno souboru připouští pouze 8+3 znaky obdobně jako v DOSu, což ovšem mnohdy nestačí. Zakonitě tak vznikly další formáty, které delší jména souborů umožňují, ty však již nemusí některé operační systémy podporovat.

Jako nejschůdnější volba se nabízí vylepšený standard ISO-9660 Level 3 nabízející 32 znaků pro jméno, nemusí být podporován staršími ovladači mechanik CD-ROM, obzvláště pro DOS.

Nebyl by to ovšem Microsoft, kdyby nepřišel s vlastními standardy, které poeticky pojmenoval Joliet a Romeo. Joliet funguje obdobně jako souborová tabulka VFAT, tedy ve Windows 95/98/NT ukazuje jména až 64 znaků dlouhá, v DOSu jsou delší jména zkrácena na šest písmen, vlnovku a číslo. Naproti tomu formát Romeo přečteme pouze ve Windows (se správnými ovladači), jména mohou mít až 128 znaků.